Kino Atlas

Berlín, 1931. Milieu podnájmů a podsvětí, vykřičených domů a ateliérů umělců, nacisti na ulicích křičí nadávky a Babelsberg sní o produkci „psychologického filmu“. Život se hroutí, společnost kvasí a rozkládá se. Jakob Fabian má doktorát z germanistiky a dokud ještě má práci, píše přes den reklamní texty. V noci navštěvuje se Stephanem Labudem obskurní městské podniky. Zatímco jeho přítel — který se později přizná, že „v životní i profesní oblasti“ selhal — je pohotový v otázkách komunismu a sexu, Fabian zůstává střízlivý a odtažitý. Ve skutečnosti sice nevěří ve „vítězství slušnosti“, ale přesto na něj čeká. Láska ke Kornélii je tím jediným, co jej přinutí zpochybnit svůj ironický fatalismus.