Kino Atlas

Kino Atlas ve spolupráci s Diplomatickou akademií

zvou na promítání a diskusi Zánik Československa – začátky a konce naší státnosti.

Po promítání filmu Pavla Kouteckého Zánik Československa v parlamentu (ČR, 1993, 75 minut) následuje debata, ve které vystoupí bývalá ombudsmanka Anna Šabatová, historik Jan Rychlík a mj. spoluautor české ústavy Cyril Svoboda. Moderuje Vít Janeček.

K FILMU

Film natočený od 1. října do konce prosince 1992 většinou v prostorách tehdejšího Federálního shromáždění (dnes nová budova Národního muzea) se zaměřuje na klíčové momenty vedoucí k rozdělení Československa, jako bylo opakované hlasování o přijetí zákona o zániku federace, schvalování kompetenčních zákonů a jednání dohodovacího výboru. Zachycuje také atmosféru v parlamentních kuloárech, reakce poslanců na blížící se rozpad státu a poslední schůzi obou sněmoven. Film graduje s každou novou schůzí až k extrémně těsnému hlasování o rozdělení, poslední československé hymně za přítomnosti prezidenta Václava Havla a k „pohřební parlamentní hostině“ za federaci.

Podrobnou informaci o filmu i vystupujících najdete ve Filmovém přehledu: filmovyprehled.cz/cs/film/773…

K DEBATĚ

Rozdělení státu vnitřní parlamentní cestou, bez vnějších sil, ale i naopak bez celonárodního referenda, je v kontextu Evropy i světa poměrně vzácný jev a je občas i zmiňován jako pozitivní příklad nového státního uspořádání, zejména pak ve srovnání s četnými konfliktními případy.

Bezprecedentnost tohoto kroku má ale současně i řadu předpokladů a okolností, které se ve světle dobově hladkého průběhu pomíjejí, stejně jako dobový kontext, k němuž patří i otázka, zdali tehdejší elity byly schopné dohlédnout všechny důsledky, když rozdělení proběhlo pouze v parlamentním rámci, bez participace občanské veřejnosti. Legitimita a legalita celého tohoto kroku byla symptomatickým květem 90. let.

K tomu patří i řada jevů, které mají symbolickou povahu, ale propisují se v řadě identitárních prvků až současnosti. Ústavní zákon, který stanovil rozdělení, například nebyl dodržen v otázce státních symbolů, Česká Republika dodnes slaví jako svůj ústředním svátek vznik Československa, zatímco vznik České republiky 1. ledna je prakticky ignorován. Jestliže se v československém veřejném diskurzu objevovalo tvrzení a přesvědčení, že jsme malou zemí – ač šlo v kontextu Evropy o nesporně stát střední velikosti – nestali jsme se malými až tím rozdělením?

Nezanedbatelné antisystémové cítění v dnešní společnosti vykazuje znaky toho, že se řada lidí nepříliš identifikuje se svým státem a státností (historicky pluralitní a geopoliticky náležející k Západu), ale potřeba kolektivní identity znovu oživuje národ a domnělé genetické předpoklady, na úkor kultury a jazyka. Nejsou tyto proudy syceny i zoufalstvím, že státní identita pro rozpadu Československa prostě tak široce nezakořenila?

V následující debatě, k níž je dobový a unikátní film dobrým východiskem, vystoupí bývalá disidentka a ombudsmanka s rodinnou zkušeností se systémovými otázkami Československého státu Anna Šabatová – vrátí se i ke své někdejší diplomové práci, v níž s tříletým odstupem od rozpadu státu zkoumala dobový diskurz českých médií.

Historik a profesor UK Jan Rychlík zamyslí nad proměnami československé státnosti od doby jejího vzniku a poukáže na klíčové momenty státní identity. Politik, právník, pedagog a spoluautor české ústavy Cyril Svoboda vystoupí s úvahou o konstrukci i otaznících nad legalitou rozdělení státu. Moderuje filmař a producent Vít Janeček.